Náš porod

 Původní termín porodu jsme měli stanoven na 26.8. V tento den jsem byla též na poradně v porodnici a na porod to vůbec nevypadalo. Krom pár probdělých nocí, během kterým jsem měla chvilkama i pravidelné "kontrakce" 5-10 min, které však během noci zcela postupně vymizely. Dne 3.9. jsem byla v poradně a pan Dr. se podivil jakto že jsem ještě neporodila, zeptal se mě, zda náhodou sebou nemám věci, že by si mě tam rovnou nechali na vyvolání. Řekla jsem mu, že věci sebou sice mám, ale jestli budou vyvolávat vůbec ten den?... Natož mi odpověděl že by začali ráno, tak jsem řekla že pojedu domu a ráno přijedu. Bylo tedy stanoveno, že dne 4.9.2009 mám nastoupit na vyvolání do Neratovické porodnice. Nooo, a jak to bylo dál? Od návratu z definitivně poslední poradny jsem se vrátila něco kolem 13h. Bylo mi fajn, jen od Hamiltona který mi pan Dr. opět (asi už po 100) uvělal mě bolel trochu podbřišek a odcházela trochu zátka... Nic tragického. Doma jsem si odpočívala, večer se pořádně nacpala (kdo by se těšil na nemocniční stravu) dokud to šlo, dala sprchu a kolem 20h ulehla k televizi, o které jsem se kolem 21:30 překulila do postele s knížkou. Strašně mě pálila po jídle žáha, nemohla jsem najít tu správnu polohu a do toh to břicho, ale nic co bych sledovala či více vnímala... Přítel byl unavený tak usnul hned.... Dále budu pokračovat v bodech...

čtvrtek 21:30 - 22:35

Převaluju se v posteli, nemůžu najít žádnou dobrou polohu ke spaní, a k tomu všemu myšlenka "zítra jdu na vyvolávání porodu" mi zněla podobně jako "zítra jdeš na porážku, tak se připrav". Na porod jsem se těšila, už přinejmenším kvůli tomu, že jsem tento den 9 dní přenášela, byla jsem celá nateklá, opuchlá s 22kg navrch, jíst jsem nemohla kvůli pálení žáhy a spát pro změnu kvůli "hyperaktivitě" miminka...

čtvrtek 22:35 - 00:00 (od prvních měřených bolestí 0h 0min / doba do porodu 38h 41min)

Ty bolesti v podbříšku a časté tvrdnutí břicha mi začaly být už podezřelé, tak jsem vylezla z postele, šla k televizi a začala měřit jejich rozestup... No a ejhle, byly pravidelné po 20 minutách, sprcha jim nepomáhala, a každá další byla o kousíček nepříjemnější - nic co by bolelo, ale byly to spíš nepříjemné pocity... První co mě napadlo, juchůůů, já rodim, vyvolávat se nebude. Z toho všeho se mi zachtělo na velkou, která byla opravdu velkou úlevou a nevím jakým způsobem, ale najednu bylo po zácpě, tak jsem se nejen z přicházejícího porodu radovala i z krásně vykaděného bobku :-D :-D

pátek 00:00 - 6:30 (od prvních bolestí 1h 25min / doba do porodu 37h 16min)

Dala jsem si ještě sprchu a zachumlala se do postele s tím, že se musím ještě vyspat dokud to jde. Brala jsem to tak, že kdyby se "to zhoršovalo" tak mě "to" určitě probudí.... Nestalo se, ulehla jsem do postele, usnula jak andílek a spala až do zazvonění budíku. Mezi tím jsem byla několikrát vzhůru, hlavně k ránu, kdy se začal měnit ten nepříjemný pocit v mírnou bolest, ale vždy hned jak to přešlo, usnula jsem znova.

pátek 6:30 - 8:00 (od prvních bolestí 7h 55min / doba do porodu 30h 46min)

Probudila jsem se na budík, šla opět vyprázdnit močový měchýř - tato činnost v posledních xxx týdnech byla jednou z nejčastějších :-D a začala se připravovat na cestu do porodnice. Jako první jsem se usadila k nachystané snídani a měřila bolesti, které se zkrátily už na 12-15minut. Bolest žádná extrémní, bylo to jak já říkám "na pohodu". Překontrolovala jsem tašku do porodnice, tašku pro malého co pak přiveze za námi přítel, v klidu se oblékla, dosnídala, zkoukla Snídani s Novou a asi v 7:30 probudila přítele, že je pomalu čas vstávat abychom to do porodnice na 9h stihli, jak nám bylo určeno... Přeci jen porodnice asi 30km daleko... Tak jsme se vypravili a kolem 8h opouštěli náš domov, kde jsem se rozloučila s prázdnu postýlkou a přislíbila jí, že jí za pár dnů přivezu dáreček aby už nebyla tak prázdná :-)

pátek 8:00 - 9:00 (od prvních bolestí 9h 25min / doba do porodu 29h 16min)

Cesta do porodnice byla v pohodě, nikde žádné velké zácpy, cesta příjemná. Já měřila kontrakce které už byly citelné (ale asi bych je byla schopná ještě zaspat). Bolesti byly už po 10-12minutách tak jsem začala být trochu nervózní, na druhou stranu hrozně natěšená, že jestli to bude takhle v klidu probíhat tak to bude brnkačka :-D Přítele jsem po cestě školila a úkolovala, kde co pak najde, kde je co nachystaný a kdyby bylo potřeba něco koupit, tak kde to sežene...

pátek 9:00-10:30 (od prvních bolestí 10h 25min / doba do porodu 28h 16min)

Přítel mě vysadil před porodnicí s s taškama s tím, že musí ještě něco v práci zařídit a že kdyby se to rozjelo, že mám hned volat. Tak jsem ho nechala jet, popadla tašky a vyjela nahoru na porodnici na příjem. Nevěděla jsem kam jít, komu o sobě dát vědět, tak jsem chvilku seděla na chotbě a kochala se pláčem novorozených miminek z oddělení šestinedělí. Nebylo mi v tu chvíli zrovna nejlépe, bolesti lehce sílily a já tam jen tak sama čekala až si mě někdo všimne... Po nějaké době prošla kolem sestřička a já jí říkám že jdu na příjem, tak mi řekla ať ještě chviličku počkám, že mají frmol, že hned za mnou přijde. Dorazila asi v 9:45 a začala chtít informace jaký bych si přála pokoj (nadstandard, 5lůžák, 4lůžák, 3lůžák nebo 2lůžko). Tak jsem jí jasně řekla že chci 3lůžák a na ho šla pro mě nachystat, poté pro mě přišla, vzala mi tašky a odvedla mě na pokoj ať si je tam dám... Na pokoji byly už dvě maminky s miminkama u sebe, tak jsem se hrozně rozněžnila a aspoň pohledem se chvilku kochala, než mě sestřička odvedla na sesternu, kde jsem jí předala všechny potřebné papíry, oznámila jí, že už mám bolesti atd... Zeptala se jak jsou časté a já říkám po 10minutách... 

pátek 10:30 - 11:30 (od prvních bolestí 11h 55min / doba do porodu 26h 46min)

Sestra mě tedy poslala na pokoj ať se převléknu do pyžama a přijdu za ní, že natočí monitor a následně mě Dr. vyšetří... Tak jo, šla jsem a udělala jak chtěla... Na monitoru kontrakce o síle cca 50, no jak říkám, bylo to na pohodu :-D. Následovalo vyšetření doktorkou a ta mě tedy zarazila.. Po celou dobu posledních poraden v porodnici mi bylo řečeno, že jsem otevřená na 3 prsty, ale že se nic nekoná, tato doktorka mi řekla, že jsem otevřená na 1prst :-o Já se jí ještě jednou ptala, opravdu na jeden prst?, ona na to, že ano... No nic, smířila jsem se s tím, že po skoro 12 hodinách od prvních bolestí jsem se zavřela o dva prsty :-D :-D :-D Paní Dr. mi ještě udělala Hamiltona (tentokrát asi hodně poctivě, protože to bolelo jak čert). Začala jsem tušit, že to bude asi nekonečné a trošičku znervozněla.... Po vyšetření mě poslali na pokoj, a že prý zase za 2 hodiny natočí monitor a proběhne vyšetření. Kdyby prý něco, mám kdykoliv přijít nebo zazvonit.... Tak jsem šla...

pátek 11:30 - 12:30 (od prvních bolestí 12h 55min / doba do porodu 25h 46min)

Ležím si tak v pokoji na posteli a seznamuji se s maminkama. Mezitím se všechny střídáme na záchodě nebo ve sprše... Né že bych tu sprchu zrvna potřebovala, ale byla příjemná a proč toho nevyužít když tu je, a vodu neplatim :-D :-D :-D Po provedeném Hamiltonu mi odešlo opravdu hodně zátky, bez vložky jsem se už neobešla ale bolesti byly stejné jako doposud - po 10minutách, nezkracovaly se a byly stejně "silné"...

pátek 13:00 - 14:30 (od prvních bolestí 14h 25min / doba do porodu 24h 16min)

Haaaa, bolesti jsou stále silnější jsem si pomyslela ve chvíli, kdy jsem se pomalu ale jistě začínala cítit nejen v břiše ale i v zádech. Nešlo už zdaleka jen o pobolívání v podbříšku, nebo tvrdnutí břicha, ale bylo to opravdu cítit jako stahy (prostě se mi břicho jakoby lisovalo z boků směrem k pupíku a následně dolů do podbříšku... Začala jsem se radovat, že při další prohlídce by se to už mohlo hnout, no co mohlo, já věřila tomu, že se to opravdu hnulo.... Jinak bolesti stále po 10minutách, nijak se nezkracovaly :-(

pátek 14:30 - 15:00 (od prvních bolestí 15h 55min / doba do porodu 22h 46min)

Je tu další natáčení monitoru a prohlídka od Dr. Monitor v pořádku, kontrakce jsou znát, jsou po 8-10 minutách a dosahují hodnot kolem 75. Následovala prohlídka od Dr. a verdikt zněl jak jinak - Stále na 1prst.... Paní doktorka konstatovala, že to vypadá na spondální porod, že se tedy vyvolávání konat nebude, a kdyby to prý náhodou přešlo, tak mi na noc zavedou tabletku... Takže se nedalo nic jiného dělat než čekat....

pátek 15:00 - 20:00 (od prvních bolestí 16h 25min / doba do porodu 22h 16min)

Nedělám v podstatě nic, čtu si přinesené časopisy, koukám po chvilkách na televizi a esemeskuju s rodinou abych je informovala o tom jak se nám daří. Samozřejmě nezapomínám si postěžovat jak to dlouho trvá, jak mi je špatně, a že ležet mi už moc nejde. Miminka na pokoji po chvilkách pláčou a já už se hrozně těším na to, až se taky za pár hodin stanu maminkou a budu mít toho svýho uzlíčka u sebe. Nejhorší na těchto hodinách bylo asi to, že v porodnici nemají hekárnu a porodní sály byly plné, tak jsem musela být po celou dobu na pokoji. Bolesti už dost zesílily a já byla ráda že jsem ráda. Maminkám chodily návštěvy, nebylo jich málo a já z nich vůbec nadšená nebyla, protože se mi opírali o postel, která vždy drcnula o zeď a mě to při bolestech teda nedělalo vůbec dobře, tak jsem na jednu z návštěv asi už opravdu i nepříjemně vyjela: Jestli jste si nevšimli, já tu rodím, tak se mi laskavě neopírejte o postel a nezděte tady se mnou!!!!! Byly slušní, hned se mi omluvili a mě se částečně ulevilo. Tak jsem se šla procházet na chodbu (na pokoji nebylo k hnutí kvůli množství lidí, ale sestra mě poslala hned zpět do postele, že mám prý velmi nízký tlak, že musím ležet abych někde nezkolabovala... Tak jsem se vrátila již dosti podrážděná na pokoj a snažila se nevšímat okolního rozruchu a prodýcháva kontrakce. Během této doby proběhly též další monitory a vyšetření, ale bez jakéhokoliv náznaku posunu :-( Dle monitoru se jen prokázalo že bolesti už dosahují hodnot kolem 90, jinak stále otevřená na 1prst, interval kontrakcí 6-8 minut....

pátek 20:00 - 21:00 (od prvních kontrakcí 21h 25min / doba do porodu 17h 16min)

Není už vůbec nic moc, teda spíš je mi moc než nic... Je mi už vážně na nic. Po chvilkách se mi chce už hrozně spát, začínám se cítit unavená, mám hlad a žízeň (pozn: za celou dobu od nástupu jsem nesměla jíst a pít jen na svlažení úst) a stále esemeskuju s rodinou. Maminky začínají být nepříjemné, že jim tam prý "moc" nahlas dýchám, tak jsem šla raději do sprch, která byla mou útěchou. Napadlo mě vyfotit si naposledy bříško, tak jsem to tam zvládla jen tak mobilem a viděla jsem na obrázku hezky, jak ho mám už opravdu hodně dole a do neskutečné špičky směřující vpřed...

pátek 21:00 - 23:00 (od prvních kontrakcí 22h 25min / doba do porodu 16h 16min)

Ve 21:00 mě opět zkontroloval doktor a jeho sdělení bylo šokující: stále na 1 prst… já už pěkné bolesti, lezla jsem pomalu po zdi a ono tohle… Začínala jsem na jednu stranu propadat zoufalství, že určitě dneska neporodim (není se co divit, tímto tempem) a bolest začínala být už dost nesnesitelná. Chodila jsem po pokoji, kolem pootevřeného okna abych mohla dýchat čerstvý podzimní vzduch, ale maminky mě hned okřikovaly že jim nastydnou mimča. Na jednu stranu to beru, OK, ale měla jsem ho otevřené ani né na šířku hlavy a až vzadu, no co... Potajmu jsem pila, protože jsem to už nemohla vydržet jakou jsem měla žízeň. Spát se nedalo, televizi jsem si pustit nemohla kvůli ostatním, když jsem se "rochnila" ve sprše to jim taky vadilo že je budim, no nebylo mi v tuhle chvíli nejlíp ani psychicky, tak jsem šla do sesterny se zeptat, jestli bych nemohla do horké vany, a oni že prý ne. Nepítila jsem se po důvodu a šla jsem zpět na pokoj a na telefonu hrála jakési přiblbé hry, které mi aspoň trochu pomáhaly se odreagovat od toho všeho negativního. Vnitřním hlasem jsem si povídala s miminkem, představovala si jak vypadá a povzbuzovala jsem ho ať si už pospíší, že mamince dochází síly... Jinak jsme "pokročili", kontrakce tedy stále co 6-7 minut, ale hodně zesílily, dosahovaly hodnot kolem 100. Vnitřní vyšetření nebudu ani komentovat, prostě "stále na 1 prst" :-(.

pátek/sobota 23:00 - 00:30 (od prvních kontrakcí 24h 25min / doba do porodu 14h 16min)

V jedenáct naklusala do pokoje sestra. Myslela jsem si že jde pro mě na další monitor ale prý ne, že mi jde píchnout do zadnice nějakou injekci... Měla jsem do porodnice nachystaný porodní plán, které se měli držet a v něm bylo uvedeno mimo jiné, že si nepřeji žádné medikamenty, tak jsem hned zkoumala co že mi to jako jde píchnout, když nic nechci, že tu bolest zvládnu i bez ní... Ona mi na to odpověděla, že to je "injekce pravdy" - tak to znavala. nevím co to bylo, ale mělo to buď porod zastavit pokud by to byl opravdu "planý poplach" a kdyby ne, tak by porodu stejně nezabránila.... No řekla jsem si fajn, tak ať mi jí teda píchne, ať vím na čem jsem, ale už jsem opravdu pevně doufala, že tohle není špatný žert, a že už opravdu rodím a PORODÍM.... Po injekci se to rozjedlo neskutečným tempem a kontrakce nabraly na grádech i četnosti. Najednou se zkrátily na 5 minut a bolest byla jak kráva (s prominutím za to slovo, ale jinak to nazvat nejde) a já jak jinak než že nesměla vstát z postele kvůli tomu tlaku.... Začalo mi být už špatně od žaludku, chvilkama jsem stačila vnímat jak mi v něm kručí a zachtělo se mi podruhé na velkou. Nejprve jsem byla v rozpacích jestli mám vůbec jít, abych neporodila malého do záchodu, ale nakonec jsem šla a byla to super úleva. Sotva jsem se kroutila v posteli, do toho maminky stále peskovali, že jim tam hekám a budim je i jejich miminka, tak jsem měla co dělat abych jim něco hezky od srdce neřekla, ale naštěstí jsem se udržela protože v návalu bolesti, vzteku a únavy by to nebylo opravu nic milého....

sobota 00:30 - 3:00 (od prvních kontrakcí 25h 55min / doba do porodu 12h 46min)

Ležím si tak v posteli a najednou cítím ohromné lupnutí a ve vteřině na to podemnou cítím mokro... První co mě napadlo, ježiš já se počůrala... Tak jsem vstala z postele a šupajdila na záchod pro čistou vložku. S vložkou jsem šla do sesterny kde udělali test na plodovku a ejhle, skutečně to byla voda... Zajásala jsem mezi tím vším aspoň z takového "malého" posunu, že se teda aspoň děje něco víc než jen že umírám pomalu bolestí. Sestra si poznamenala kdy mi začala odtékat plodovka a poslala mě na pokoj s tím, že teď nesmím vstávat a ať ležím na boku... Tak jsem tak učinila, i když ani jeden bok nebyl zrovna pohodlný, nejlépe mi do té doby bylo v polosedě. Společně s prasknutím vody nastoupili kontrakce 3-5 minut, stále sílily a já si nedokázala ani představit v tu chvíli, jak tohle mám jako zvládnout - už jsem skutečně nemohla. Únavou se mi zavíraly oči, ale než se stačily zavřít byla tu další kontrakce :-(

sobota 3:00 - 6:00 (od prvních kontrakcí 28h 25min / doba do porodu 10h 16min)

Bolesti hrozné, po celou dobu se nezkracovaly, jen pomalu "nenápadně" sílily. V šest hodin jsem z chodby začala slyšet menší ruch, asi už uklízečky chystaly košťata a já nevim co, tak jsem poslouchala aspoň je, už to nebylo to hrozné ticho co celou noc... Venku se začínalo rozednívat, slyšela jsem ptáky a říkala jsem si: Tak miminko, máme tu další krásný den, a stále jsme spolu :-(.

sobota 6:00 - 8:45 (od prvních kontrakcí 31h 25min / doba do porodu 7h 16min)

V 6:10 přišla za mnou sestra, změřila tlak a že už prý mohu do horké vany a vstát z postele... To byly za poslední hodiny ty nejkrásnější slova co jsem slyšela a hlavně potřebovala slyšet. Hrozně mě to povzbudilo, věřila jsem že vana pomůže, no aby né, bolesti již po 1,5-3minutách a po vyšetření doktorkou  - "stále na 1prst" ... byla jsem už nešťastná, vyčerpaná a chtělo se mi brečet. Sotva jsem dýchala, bolest nesnesitelná a na horkou vanu jsem se opravdu neskutečně těšila... Na monitoru hodnoty už kolem 120 a já ve vaně viděla jedinou spásu, co mi může trochu ulevit...

sobota 8:45 - 10:00 (od prvních kontrakcí 34h 10min / doba do porodu 4h 31min)

V 8:45 pro mě přišla sestřička ať za ní prý příjdu na sesternu, že mi udělají zase monitor a zase mě vyšetří Dr. Jenže jak jsem byla přes 2 hodiny ve horké vaně, tak mé tělo nějak nepobralo chladnou chotbu a praštila jsem sebou o zem - naštěstí na bok, ale regulerně jsem omdlela... Probrala jsem se až na sesterně, kde mě fackovali, chladili čelo a ruce, dávali na mě klipsy kvůli EKG a jen tak někde v šumu jsem slyšela, že má malý špatné ozvičky. To mě rázem probralo a já začala trochu panikařit, co to jako znamená že má špatné ozvy... Tak mi vysvětlili, že jsem na chotbě zkolabovala a že se nám oběma (jak mě tak i malému) zhroutil krevní oběh a že to s námi nevypadá zrovna nejlíp.... Pak jsem slyšela doktorku jen jak křičí na někoho na chotbu: "chystejte sál, půjde na císaře"... To mě ale už opravdu hodně probralo. První co jsem si pomyslela: já tady netrpim celou noc kvůli tomu, aby do mě řízli a vyndali ze mě dítě jak nějaký zvíře, já ho chci porodit sama... No tak jsem od Dr. začala zjišťovat jak moc je to naléhavé a jestli by cesta nevedla jinou cestou. Ona prý že leda zkusit počkat, jestli se nestabilizujeme, že by zatím zastavili porod a pak ho případně zas rozběhli... Byla to šílená představa po 34hodinách si nechat zastavit porod když už jsem se sotva plahočila, dýchala a padala únavou do mdlob, ale bylo to pro mě stále přijatelnější než císař...  Tak jsem rozhodla že zkusíme počkat. Dali mi podepsat jakýsi papír, ani jsem ho nečetla, vytušila jsem že je to něco jako "reverz" a vyčkávalo se. Mezitím mě ještě Dr. vyšetřila aby věděla jak na tom jsem a hups, já na 2prsty těsně - šílené co?!!!! Po celou dobu jsem byla připojená na monitoru, fízáku do kterého přidali cosi na zastavení kontrakcí, mě každou chvilku měřili pulz a krevní tlak... Celou dobu kolem mě spousta lidí a mě najednou bylo tak příjemně, že jsem mohla odpočívat a i na chvilku mi přišlo že jsem usnula... 

sobota 10:00 - 11:45 (od prvních kontrakcí 35h 25min / doba do porodu 3h 16min)

Krevní oběh se nám oběma stabilizoval, maličký spolupracoval, tak mi do infuze přidali něco na to vyvolání ale asi koňskou dávku, protože už po 15minutách na to se bolesti rozjely v plné kráse a hned zhruba na úrovni toho, kde skončily, takže šok neskutečný... Jak říkám, najednou bolesti opět po 1-2minutách a tak mě odpojili od infuze a poslali do vany se zase rochnit, ale co 15minut mě chodili kontrolovat, poslouchat malému srdíčko a lili mi do vany různé aromaolejíčky, které mi hrozně dobře pomáhaly snášet bolest.

sobota 11:45 - 12:00 (od prvních kontrakcí 37h 10min / doba do porodu 1h 31min)

V 11:50 za mnou přišla sestřička, že si mám vylézt z vany a lehnout si tam na lůžkou, které bylo v té místnosti, že mi natočí monitor a přijde mě Dr. vyšetřit... Kontrakce už u 140, pravidelné po minutě, sotva jedna skončila přišla další, přestávala jsem vnímat jestli jsou mezi nimi vůbec nějaké pauzy... Poté přišla doktorka a sdělila mi v tu chvíli nejkrásnější zprávu: "jste na 3-4 prsty" :-) Já byla šťastná a opravdu už byla přesvědčená, že nebudu rodit věky, ale jednou, třeba ještě dnes se to podaří... Hupsla jsem zpět do vany a sestřička ještě říkala, ať už zavolám taťku, že za chvilku se půjde na sál, že během odpoledne určitě už porodím... Tak já celá nervózní sahala po mobilu, že jsem ho málem utopila v té vaně a říkala mu že má už přijet... Bylo mi řečeno, že do hodinky je tam... Tak jsem na něj do telefonu už asi nepříjemně zařvala, že za hodinu může být pozdě a ať laskavě hne zadkem a okamžitě dorazí.... Tak mi řekl, že zhruba za 35 minut je tam...

sobota 12:00 - 12:45 (od prvních kontrakcí 37h 25min / doba do porodu 1h 16min)

Ve 12:10 přítel dorazil (musel svištět jak blesk, protože mu cesta od mého telefonátu trvala ani né 25minut). Přišla mě opět vyšetřit PA, opět mě "vytáhla" z vany a sdělila mi, že jsem už na 7 prstů a že ještě chvilku a jdeme na sál… No prostě přítel dorazil jen tak tak… Dala jsem příteli kameru do ruky a řekla ať pak kdyžtak točí... tak první video natočil už v "koupelně" ale po chvilce ho musel stopnout protože na mě přišla další už z hrozně silných kontrakcí a já si musela trošičku zařvat :-D

sobota 12:45 - 13:15 (od prvních kontrakcí 38h 10min / doba do porodu 31min)

Na sál jsme šli 12:47 a to tak, že já zavěšená mezi PA a přítelem, zrovna v kontrakci a hlavičkou jsem cítila skoro až mezi nohama… Cestu na sál jsem už skoro nevnímala, byla jsem jak opilá a chtělo se mi strašně na velkou. Jediné co si z toho uvědomuju je, že se mi hrozně podlamovaly kolena, museli jsme několikrát zastavit a bálala jsem se že jim to tam pos...ru :-D Jen tak tak jsme tam dorazili a na 5 dalších kontrakcí byla hlavička venku. Tlačila jsem asi 18x, bylo to složitější – malý měl velkou hlavičku 35,5cm, tak dlouho čekali, jestli se sám nedorotuje aby nemuseli dělat nástřih, ke kterému stejně došlo a to na 5cm.

sobota 13:16 - cca 14:30 (od prvních kontrakcí 38h 41min / doba do porodu 0min)

Malého mi hned po porodu položili na hruď, dali přisát a já vyčerpáním ani nebyla schopná jakéhokoliv projevení prvního pocitu štěstí. Přítel se dojetím rozbrečel a odešel se sestřičkou a malým ho ošetřit. Já zatím přirozeně porodila placentu, zašili mě (což bylo něco otřesnýho). Udělali si ze mě vyšívanku a každý tah jsem cítila pomalu jak zaživa. Poté mi přinesli malého, zkusili ho přiložit k prsu, ale nechtělo se mu, ani se nedivím, byli jsme vyčerpaní oba dva maximálně. Malého tedy odnesli na zahřátí a já si měla jít na pokoj. To jsem na ně vytřeštila oči, jestli si nedělají srandu, že tam fakt už nedojdu, tak mi přivezli z pokoje postel a odvezli na pokoj oni, kde už na mě  pak čekal šťastný taťka i s malým a opět mi ho položili k srdíčku.

Byl to opravdu dlouhý porod ale už teď vím, že do toho půjdu ráda ještě minimálně jednou. Za tu bolest to stálo a nedovedu si představit, že bych to své zlatíčko neměla :-) Malý se narodil s porodní váhou 3400g a 50cm, apgara měl 8-9-10, hlavičku 35,5cm a hrudník 33,5cm. Při odchodu z porodnice měl už 3450g a mlíčka jsme měli na rozdávání :-) Já z porodnice odešla o 7kg lehčí.

Chci všem čekatelkám vzkázat – nebojte se porodu bez epiduralu, dá se to opravdu vydržet a za ten „prožitek“ to opravdu stojí!!!!